A je to tu, po sportovních prázdninách tu máme i ty velikonoční. A s nimi nás zaměstnalo vymýšlení nejrůznějších aktivit pro FFA (Fritid för alla). Než se však pustím do zdlooouhavého popisu toho, co jsme prováděli, neodpustím si poznámku o tom, jak jsou švédské Velikonoce, ve srovnání s těmi našimi, celkem nudné. Žádná pomlázka, žádné polévání, výjimečně barvení vajíček. Nejviditelnějším důkazem toho, že jsou svátky zde, bylo vyvěšení obarvených peříček po celém městě (a možná i okolí). Tradiční velikonoční hody, se skoro neliší od vánoční tabule, přičemž dárečky tedy nečekají schované pod stromečkem, ale ukryté v papírovém vejci. No samy řekněte, nechybí tomu něco?
A teď k tomu zdlooouhavému popisu. Musím říct, že mě ti naši mládežníci celkem zklamali. Připravili jsme pro ně parádně akce, ale polovinu z nich jsme museli pro malý počet účastníku zrušit. V pondělí jsme se výjimečně přesunuli z Skönsmo do centra města, kde byl v Unga Magasinet přichystán výtvarný workshop, který za šumění nealko cideru vyvrcholil slavnostní středeční vernisáží. Dorazili nám jen dva ffáci. Ale je pravda, že se bylo na co dívat. Šikuláci to byli.
V úterý nás čekal opět workshop, tentokrát však animační, za asistence Ung film. Opět účast byla bídná, asistenti a personál, co do počtu znovu převažovali, ale je pravda, že v tomto případě, to byla spíše výhoda. Tentokrát jsem dostala další švédskou lekci já. Až mi zase někdy přijde na mysl, jaký jsou handicapovaní lidé chudáci a že tohle určitě dělat nemohou, budu si muset vlípnout jednu pořádně za ucho. Mohou! Sice jinak, vlastní cestou a za pomoci armády asistentů, ale jde to, jde skoro všechno.
Ve středu nás kromě zmíněné vernisáže čekal ještě bowling zakončený pizzou. Uff, to byla fuška! Fanni, naše maďarská spolubydlící a dobrovolník v jedné osobě, poznamenala, že práci jakou máme my by bral asi každý. Nemohu jinak než souhlasit. A to by o de mě, bylo v rámci toho sááhodlouhého popisu, pro dnešek asi vše, takže všem kuřátkům zdar! Nazdar!
Žádné komentáře:
Okomentovat