Tak se tak nějak ukázalo, že nám tu ten čas pěkně utíká. Člověk se ani nenaděje a už má víc jak měsíc za sebou. Možná by tu tedy neuškodilo podívat se trochu nazpět a připomenout si, co se za tu dobu vlastně všechno stačilo přihodit:
Do Sundsvall jsem přiletěla 13. října 2014. Mé první jídlo zde překvapivě netvořily, pro Švédsko tak typické, masové kuličky, ale indické kari. Moc dobré mimochodem. Do práce ve volnočasovém klubu i kavárně pro mládež jsem zapadla ani nevím jak.
Za tu dobu jsme stihli jeden flórbalový zápas, jeden večer na bowlingové dráze spojený s diskotékou, karaoke a nespočet drobných aktivit v rámci FFA (Fritid för alla) a spoustu zajímavých eventů v rámci Unga Magasinet. V hlavě se mi pomalu začínají rýsovat obrysy vlastních projektů, které bych ráda uvedla do života. Mezi prvními budou pravděpodobně knihovnička v naší kavárně, která už začíná získávat první tvary (respektive první obyvatele poliček) nebo pečení štrůdlů s mládežníky z FFA.
Stihla jsem rovněž prozkoumat blízké (lesy v sousedství) i vzdálenější okolí (např. výlet na Alnö). Na konec jsem neprošvihla ani po-příjezdové školení ve Stockholmu, i když to chvíli vypadalo, že se podívám rovnou na to průběžné. Vyzkoušela jsem místní specialitky, navštívila památky..nemám si na co stěžovat.
No uvidíme jak budeme pokračovat...;)
úterý 9. prosince 2014
EVS - Arrival Training in Stockholm (December 2014)
aneb Jak funguje networking..
Minulý týden jsem skoro celý strávila na po-příjezdovém školení ve Stockholmu. Bylo fajn podívat se zase jednou mimo Sundsvall (ne že bych už své švédské domoviny měla plné zuby, ale prostě mám ráda to vzrušení kolem cestování. Koneckonců cestovní horečku mívám i při pouhé cestě na chatu :)). Na školení se nás nakonec sešlo jen 10, což se ale ukázalo jako naprosto ideální počet. Kromě kompletní pobaltské trojky jsem měla tu čest potkat i dobrovolníky z Německa, Turecka, Řecka a Egypta. Hodně jsme jedli (ano, bez fiky, to ve Švédsku prostě nejde), hráli si (např. skrze divadelní workshopy) a samozřejmě se i trochu vzdělávali (převážně s přihlédnutím k právům a povinnostem dobrovolníka a opomenuta nezůstala ani otázka interkulturní komunikace).
Zajímavé bylo srovnání jednotlivých projektů, na kterých se jako dobrovolníci podílíme, stejně jako samotné srovnání našeho dosavadního života ve Švédsku. Při té příležitosti jsem si uvědomila, jak velkou výhodou je, že má organizace - Sundsvall Kommun/Kultur och Fritid/Ungdomsavdelningen - má tak bohatou zkušenost s hostingem. Mám vážně štěstí. Vše u mě proběhlo hladce, bez komplikací. Máme spoustu výhod, počínaje proplaceným telefonem, po SFI a kartičkou do bazénu konče. Nemusíme řešit, že by nám snad nestačili peníze na jídlo, že by jsme museli sdílet jednu postel nebo pracovat víc hodin denně než je nutné. Máme zajištěné kurzy švédštiny (SFI - Svenska för imigrants), které jsou sice dost intensivní, ale kvalitní a rozhodně k "něčemu" - ne jako jedna hodina týdně se starší paní učitelkou nad bábovkou v kuchyni.
Nezapomenutelné bylo i setkání s bývalými švédskými dobrovolníky. Za prvé, kdo by řekl, že je mezi švédskou mládeží tak populární Rumunsko (hlavně péče o pouliční toulavé psy)? A za druhé, je vážně sranda sledovat, jak se rodilí Švédi obrací na radu ohledně vlastního mateřského jazyka a gramatiky k Italce, která, ve Švédsku žije teprve 5 let (z toho 1 rok byla na EVS v Arménii:)).
Celý můj výlet do hlavního města korunovala atmosféra blížících se Vánoc. Když srovnám jak se na Vánoční čas připravují tady na severu a jak se na něj připravujeme my, musím přiznat, že jsme oproti Švédům zelenáči. Tady Vánoce vážně milují. Vánoce tu začínají ožívat ještě před adventem, a to nemluvím o čokoládových Mikuláších v obchodech, ale o opravdové "těšivé" náladě (vždyť na tradiční vánoční večeři jsme byli pozvaní už koncem listopadu:)). A na tolika vánočních koncertech jako tady za poslední měsíc jsem snad doma nebyla za několik let. Takže jestli se chcete na Vánoce opravdu příjemně naladit..honem sem. Vážně to stojí za to!
A tady je! Jedna serióznější fotografie ze setkání současných zahraničních dobrovolníků ve Švédsku a bývalých švédských dobrovolníků. Všichni pěkně pohromadě anebo vytváříme "síť".
neděle 30. listopadu 2014
Innebandy aneb Florbal po švédsku
Hraji, hraješ, hrajeme
18. října jsme si s FFA (Fritid för alla) pěkně zasportovali. Pohár z toho sice nebyl, ale o medaili nepřišel nikdo!
sobota 8. listopadu 2014
Från barn till pappa..
Receptíky od losí rodinky
Ve středu jsme ve Skönsmogården pekli sušenky ke dni otců. Tak abych nezapomněla, jak na to...:
Ingredience
100 g cukru
100 g moučkového cukru
2 č.l. vanilkového cukru
2 vejce
450 g mouky
200 g másla (přímo z lednice)
neděle 2. listopadu 2014
kaiserschmarrn aneb Dnes vaří Christina
Receptík od rakouských sousedů
Na společném bydlení je fajn, že často můžete ochutnávat to, co mají spolubydlící na talíři. A je to ještě lepší, když vaši spolubydlící pocházejí z rozdílných, chuťově různorodých zemí. Takhle jsem se například naučila, že těsto na palačinky nemusí jako hladká placka vůbec skončit.Ingredience:
40 g másla
4 vejce
200 g mouky
300 ml mléka
30 g rozinek
30 g cukru
špetka soli
V míse smícháme mouku, cukr, sůl, žloutky a mléko, tak aby nám vzniklo vláčné, husté těstíčko. Z bílků ušleháme sníh, který pak do těsta pomalu přidáme. Na pánvičce si zatím rozehřejeme trochu másla, na které pak výsledný produkt nalijeme. Necháme zezlátnout z obou stran a pak vidličkou či jiným nástrojem těsto "natrháme" na nepravidelné kousky. Ke konci můžeme/nemusíme přidat rozinky.
No a pak už jen servírujeme, pěkně posněhované moučkovým cukrem.
Když jsem výsledek poprvé viděla na talíři, nijak zvlášť mě neupoutal, ale musím říct, že kaiserschmarrn překvapil. A velice mile! :)
Doporučuje se připojit nějakou ovocnou dobrotu vedle, třebas povidla nebo jablečné pyré.
A pak už jen .. Tadáá
Severské dobrodružství - aneb devět měsíců v Sundsvall
Swedish style
Ještě před pár měsíci by mě ani ve snu nenapadlo, že mě život zavede do Švédska a ještě na tak dlouhou dobu. Ale stalo se. Jsem tu. A je to skvělé! Jestli to takové bude až se teploměr zastaví na minus dvaceti stupních pod nulou, nebo až z denního světla zbude jen pár smutných hodin kolem poledne.. kdo ví? Nechám se překvapit. Zatím si ale budu užívat krásnou přírodu okolo, vychutnávat si fiku kdykoliv mě napadne a baštit tolik kanelbullar, co hrdlo ráčí. Takový život se mi zatím vskutku celkem zamlouvá! :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)